Ve dnech před svatým Martinem bylo ve Studánce živo – děti vyráběly lucerničky, pekly martinské rohlíčky, učily se písničky a vžívaly se do příběhu svatého Martina. Ve středu odpoledne, v předvečer jeho svátku, jsme se pak sešli na zahradě společně s rodiči, prarodiči a sourozenci.
Těm jsme nejprve zazpívali písničky a pak zahráli divadlo, kde kromě Martina a žebráka vystupovalo i několik dalších vojáků a nechybělo ani hejno kejhajících hus. Po představení se diváci i herci občerstvili čajem a rohlíčky. Posilněni pak mohli vyrazit lesem cestou značenou svíčkami za svatým Martinem, aby jim zapálil světlo v lucerničkách. Martin, známý svou štědrostí, nám půjčil i svého krásného (i když ne bílého) koně, a tak kdo chtěl, mohl si vyzkoušet sedět v sedle. Domů jsme se vraceli už potmě, za svitu lucerniček.